Quito

Církevní památky

Iglesia de San Francisco (Staré Město)

Iglesia de San Francisco neboli kostel svatého Františka v historickém centru ekvádorského města Quito je jedním z nejstarších kostelů v Jižní Americe. Tato mohutná stavba z kamene a dřeva byla založena v roce 1535 a je svědkem téměř 500leté historie. Základy kostela byly uloženy na inckém tržišti. Domorodí obyvatelé z širokého okolí zde původně obchodovali se zbožím z vysočin, pralesů, džungle i pláží Ekvádoru. Vlámský františkán Jodoko Ricke vytlačil trh a postavil komplex o rozloze osm a půl hektaru který zahrnoval v době svého největšího rozkvětu kostel, dvě kaple, klášter, sady, školu, hřbitov, ošetřovnou, pekárnu a další zázemí. Kostel San Francisco byl prakticky samostatným městem obklopeným řadou řemeslníků a trhovců. S přilehlým náměstím byl a dodnes je spojen širokým schodištěm.

Průčelí kostela sv. Františka

I dnes zbožní věřící zaplní každou neděli úctyhodný počet lavic. Jednoduchá a věkem sešlapaná dřevěná podlaha je v konstrastu s masivním oltářem a oslňující výzdobou.

Kostel a jeho zdobený interiér procházejí rozsáhlou rekonstrukcí, která by měla tento klasický kostel z koloniální éry učinit ještě působivějším.

Interiér kostela sv. Františka
Interiér kostela sv. Františka

V přilehlém muzeu Museo Fray Pedro Gocial je vystaveno náboženské umění převážně z 16. až 18. století a je zde možné nahlédnout do klášterních křížových chodeb.

Právě přes muzeum je přístupný unikátní kazetový strop na chórové půdě.

Kostel San Francisco s přilehlým náměstím je místem občanských a politických shromáždění. Právě zde se pokojně shromáždily desetitisíce lidí, kteří v posledních letech podnítili pád dvou prezidentů (1997 a 2000). V klidnějších dnech hostí náměstí turisty, trhovce, čističe bot, stánky nabízející vše na co si vzpomenete a hejna holubů.

Basílica del Voto Nacional (Staré Město)

Téměř 100 metrů vysoká bazilika Voto Nacional v ekvádorském hlavním městě Quito je největším novogotickým kostelem v Latinské Americe.

Bazilika Voto Nacional v Quitu

Autorem návrhu baziliky je francouzský architekt Emile Tarlier, který se inspiroval katedrálou Notre Dame. Základní kámen byl položen 10. července 1892. Kostel byl vysvěcen a slavnostně otevřen téměř 100 let po zahájení stavby, v roce 1988. Během své návštěvy Ekvádoru v roce 1985 svatý Jan Pavel II. nedokončený kostel požehnal.

Je to chrám který vybízí k návštěvě díky kráse jeho exteriéru a obrazům, které se nacházejí uvnitř. Můžete se také dostat na takzvanou Torre del Reloj (Hodinovou věž), která je vysoká 115 metrů. V jejím prvním patře najdete jedinečnou vyhlídku, ze které můžeme pozorovat centrum Quita. V horním patře se nachází obchod s řemeslnými výrobky a další balkon. Druhá věž se jmenuje Del Condor, a je odtud výhled na staré Quito.

Věže baziliky Voto Nacional v Quitu

Iglesia de la Compañía de Jesús (Staré Město)

Jezuitští architekti začali práce na kostele vedle náměstí Plaza Grande v centru města v roce 1605. Kostel byl nakonec dokončen o 160 let později a dnes je považován za jeden z nejlepších příkladů španělské barokní architektury v Jižní Americe.

Jezuité, kteří postavili tento kostel, začlenili do interiéru i několik slunečních symbolů, což bylo podle některých vzdání pocty Inkům, kteří je na tomto místě předcházeli. Také to mohl být způsob, jak povzbudit domorodé obyvatelstvo ke vstupu do církve.

Úroveň detailů a umění, které jsou zde vystaveny, nemá obdoby. La Compañía de Jesús je považován za nejkrásnější kostel v Quitu a za jednu z nejzdobnějších sakrálních staveb v Ekvádoru. Velká centrální loď je téměř celá vyzdobena plátkovým zlatem, pozlacenou omítkou a dřevořezbami, nad nimiž se v klenutém stropě tyčí dvě zeleno-zlaté kopule. Tolik oslňujícího zlata způsobuje, že uvnitř můžete pocítit potřebu slunečních brýlí.

Pozlacený interiér jezuitského kostela
Pozlacený interiér jezuitského kostela

Mezi všemi architektonickými ozdobami je 44 obrazů a 56 soch od umělců quitské školy. Nejznámějšími z těchto děl je „16 proroků“ od Nicoláse Javiera de Goríbar, sochy Nejsvětější Trojice od Bernarda de Legarda a obrazy zobrazující Peklo a Poslední soud po obou stranách hlavního vchodu.

El Panecillo a Virgen de Quito

El Panecillo, neboli „Chlebová hůrka“, je malý kopec s výhledem na město. S převýšením něco málo přes 200 metrů nabízí krásné panorama města a okolních hor.

Před příchodem Španělů v 16. století se na něm nacházel incký chrám. Dnes se nad městem tyčí mohutná hliníková socha Panny Marie známá jako Virgen de Quito (Panna Quito), postavená v roce 1976.

Pro nejlepší výhled se snažte přijet brzy ráno (protože nadmořská výška Quita je vysoká a odpolední mraky jsou běžné).

Muzea

Museo Nacional del Banco Central del Ecuador (Nové Město)

Největší ekvádorské muzeum je také pravděpodobně nejlepší. Antropologické a historické ukázky předkolumbovských obyvatel jsou rozsáhlé, zajímavé a krásně zobrazené.

Jsou zde také velmi dobré sbírky koloniálního a náboženského umění, stejně jako zastoupení nejlepšího moderního umění a umělců Ekvádoru.

Ukázka uměleckého díla z Museo Nacional del Banco Central del Ecuador
Ukázka uměleckého díla z Museo Nacional del Banco Central del Ecuador

Fundación Guayasamín (Bellavista)

Oswaldo Guayasamín byl největším a nejslavnějším moderním umělcem Ekvádoru. Jeho pozoruhodné velké obrazy, nástěnné malby a sochy měly dopad na umělce v Latinské Americe a po celém světě. Toto rozsáhlé muzeum vystavuje jak jeho vlastní práce, tak i kusy z jeho soukromé sbírky.

Obrazy a sochy Oswalda Guayasamína
Obrazy a sochy Oswalda Guayasamína

V kombinaci se sousední Capilla del Hombre je toto místo, které musí vidět každý milovník umění nebo milovník historie Latinské Ameriky.

Interiér Capilla del Hombre
Interiér Capilla del Hombre